Alpy 2010

První naplánovaný termín pro letošní svezení po Alpách propršel ,takže jsme cestu odložili o týden na třetí červnový víkend a udělali jsme dobře. Počasí od čtvrtka do neděle vyšlo podle našeho přání tak,  jak jsme ho objednávali (-: . Teplota kolem 20 st. a za celé čtyři dny nám pršelo necelou hodinu. Pravda je, že zrovna když jsme byli v sedle, no tak už to ale chodí (-: .

Vyrážíme ve čtvrtek v 10:00 ráno z Čech. Z důvodu změny termínu nám odpadají dva parťáci, takže jedeme dva. Já na TDM 900 a Čárli na ZR-7. Oba na těchto motorkách  pojedeme do kopců poprvé, takže jsme celkem zvědavi, jak to proběhne. Moje zadní guma už není příliš v kondici, ale je to Metzelerka Z6 tak by měla asi těch pár kilometrů ještě vydržet a protože brzdové desky mají čím brzdit tak nic dalšího neřeším.   Čárliho bajk má najeto pár ticíc kiláků, takže řeší vážnější věci než já, jako třeba jestli má dobře umyté plexi apod. Prostě šichta ((-:  .

Až na půl hodinové zdržení kvůli bouračce u Budějic jedeme celkem svižně a po poledni jsme na Dolním Dvořišti.  Ani tady se moc nezdržujeme, proč taky když je před námi svezení v kopcích na které se tak těšíme.

Uvědomujeme si tu jak se časy mění,  tady na Dvořišti jsme vždycky tankovali plnou levného českého benzínu, abychom nemuseli kupovat draho v Rakousku a dnes je to přesně naopak . Takže žádné tankování, jen jedno rychlé cigárko, srovnat obratle na svá místa a jedeme dál.

Za Lincem sjíždíme z dálnice na Steyr a máme konečně tu nezajímavou část cesty už za sebou .Teď už to bude veselejší. Ve Steyru se trochu zdržíme díky kolonám, ale nic velkého,  takže zanedlouho už valíme dál podle řeky Enns po parádní silnici a parádní krajinou a to jsme vlastně jen kousek od domova a co je fajn je, že  teď už to bude jen lepší a lepší ...

 

 

 
Z téhle parádní silnice sjíždíme na Altenmarkt a to na ještě parádnější silnici ((-: . Pokračujeme na Admont. Hned za Altenmarktem se začínají otvírat pohledy na parádní hory kvůli kterým sem jedeme.
 
Užíváme si fantastickou silnici plnou zatáček a výhledů. Často stavíme a užíváme si pohledy do hor. Z Admontu přejíždíme do Triebenu přes sedlo  silnicí , kterou jsem si před šestnácti lety vyznačil v mapě propiskou abych na ni nezapomněl ((-: . Je to hrozný jak ten čas letí.

K večeru přijíždíme do malého ospalého městečka St.Oswald, kde máme zajištěn nocleh na příští tři dny. Paní domácí je v pohodě a cítíme se tu dobře. Sice tu moc času nestrávíme (-: ale je to dobrý když je vše OK.

 

V pátek ráno se díváme z balkonu na modrou oblohu a tak po vydatné snídani sedáme na motorky a bez zdržování se čímkoli  valíme na první sedlo . Jedeme na Sölkpass, který určitě stojí za projetí kdykoli . Je to neplacená horská silnice nepříliš široká, ale její kvalita je celkem dobrá a krásná krajina a klid. Děláme celkem dost zastávek , prostě si to tu užíváme.
Když ze Sölkpasu spadneme dolů do údolí, pokračujeme z Radstadtu na Tauernpas (1739m) . Silnice je to vskutku nádherná, místy zakousnutá do průrvy mezi skalisky s úžasným asfaltem . Motorkáři se tu jen hemží i když je pátek dopoledne.
 
Projíždíme přes Obertauern, který zívá nudou, tady se toho moc neděje, ale je tu nádherně. Po sjezdu dolů pokračujeme dál na Katschbergpas .
Na Katschbergu chvíli počumíme, uděláme další fotky a údolím po fantastický silnici na Gmünd, která se motá pod dálnicí, pokračujeme k dalšímu cíli naší cesty - Maltě. Ve Gmündu se zastavujeme u odbočky na Maltu. Ceduli lákající k návštěvě Porsche muzea necháváme bez povšimnutí - jsme tu kvůli ježdění, snad někdy příště bude víc času - rád bych ho navštívil.
   
Z Gmündu vyjíždíme směr Malta a už kousek za Gmündem je jasný, že to bude stát za to. Vodopády a v dálce sníh - jedeme správným směrem (-: . Za Maltou přijíždíme k mýtnici, platíme tu 8 Euro, ale jsou to dobře utracené dvě stovky. Určitě líp než za jedno kafe na terase hotelu ((-: .
Část silnice je jednosměrná a to hlavně kvůli tunelům vystříleným ve skále. Některé jsou i na noc zavírané . Semafory řídí dopravu v cca 20 minutových intervalech . Pohled do údolí odkud jsme přijeli je parádní. Úbočí jsou protkána tunely které lákají k prozkoumání na což ale nemáme čas- jedem dál.
Hráz přehrady, ke které tato silnice vede, je monstrózní. Jsme tu večer v šest a chcípnul tady pes - což nám ale vyhovuje - je tu klid. Hotel, který se tu staví, by měl být dostavěn v červenci 2010, to už tady asi bude důchodců víc než dnes  ((-: .
   
Nějak jsme přestali hlídat čas což v těchhle končinách není žádný problém a to se nám trochu vymstilo. Kolem deváté večer se před námi ukazuje zlověstně zatažené nebe. Chvíli na to dostáváme sprchu much a pár kiláků na to už začíná pršet. Skáčeme bleskově do pláštěnek a posledních 50km jedeme v hustém dešti, na silnici stojí voda, tak musíme v klidu. Jsme rádi, když v deset večer bereme za kliku pokoje. Byl to dlouhý den, nalítali jsme po Alpách 410km .
   
V sobotu ráno vyrážíme na jih, směr Klagenfurt. Máme dvě varianty - buď jezera u Klagenfurtu a okruhem přes kopce domů, nebo rovnou do kopců. Protože už u Neumarktu se silnice plní díky uzavírkám, rozhodujeme se pro druhou variantu a hned ve Friesachu sjíždíme ze silnice na Klagenfurt a jedeme po malých silničkách národním parkem na Flattnitz. Silnice jsou tady parádní a samá zatáčka, prostě dobrá volba. Napadá mně zkontrolovat zadní gumu a padá mi brada když zjišťuju jak mi zmizely boky - tady toho člověk rovně moc nenajede. Vypadá to, že budu rád, když jí dojedu domu. Levá strana gumy už má po vzorku takže musím levý trochu zvolnit - škoda. Příště už bych radši nazul před odjezdem novou, ať mám klid .
V Predlitzu odbočujeme na Turracher Höhe a dáváme si opět sady zatáček s pusou od ucha k uchu, prokládané pauzami na kochání a focení. Nahoře to motorkáři žije, je znát že je volný den. Parkoviště je plné rozhicovaných mašin a většina z nich má gumy sjeté do kraje (-: .
 
Další v plánu máme Nockalmstrasse kde se konečně dostaneme lehce přes 2000m nad mořem. Ne že by to bylo až tak důležité, ale určitý milník to je ((-: .

Před Ebene Reichenau se dáváme doprava a míříme k mýtnici kde pokládáme 8 Euro a už se těšíme co za ně dostaneme (-: . Není to jen nálepka , je to skutečně plný pytel zážitků. Silnice má 34km a dvakrát nás vyvede do dvou tisíc. Zastavujeme na každém kroku- stojí to za to a je dobré nechvátat.  Zastavujeme na prvním sedle a dáváme pauzu.

Je dobré vědět, že nás čeká ještě pěkná porce zatáček, kvůli kterým jsme tady a tak vyrážíme dál. Po sjezdu ze sedla se opět silnice zdvihá nahoru a začíná se motat kolem nohy - stoupáme na druhý vrchol.
 
Úžasný je pohled zpátky na klikatící se silnici po které jsme přijeli z prvního sedla.
Nahoře trochu fouká ,ale obloha je v poho, co více jsme si mohli přát. Tohle je prostě za odměnu. Poděkujeme horám a padáme dolů.
Po sjezdu z kopců nás překvapilo hejno Fiátků na parkovišti .Jsou tu na svém Alpen tour (-:  . V Alpách se to prostě individualisty jen hemží ((-: .
Tento den najíždíme něco přes 300km a je to znát i na včasnějším příjezdu na penzion (-: .
   
Poslední den se loučíme s naším dočasným bivakem a milou paní domácí. Skáčeme na motorky a cestou zpátky si užíváme ještě pěknou porci zatáček až do Steyru. Mám už levou stranu gumy dost holou tak jezdím levý jen piánko, abych gumu šetřil  a užívám si pravý, takže to vypadá jak jízda motorkáře po mrtvici na levou stranu ((-: . Vzorek se nekoná, ale guma tam ještě je, vypadá to že bych měl dojet, dávám bacha na rychlost - kdyby si měl mojí gumu prohlížet místní strážce zákona asi bychom se u toho moc nenasmáli (-: .

Od Steyru už to začíná být otrava a tak už jen zatahujeme a sledujeme hodinky abychom dobře projeli Budějky a Tábor a nevjeli do kolon. To se celkem daří a jsme celkem brzo doma.Jsme utahaný, ale spokojený .

   
Guma mně dovezla a začínám shánět novou  - co když v pátek někdo zavolá "nejel bys na víkend do Alp?" Co pak?  (((-: 
  Nahoru