Alpy 2007 - Kaprun

Tentokrát jsme vyrazili autem - přece jen ve třech je to pohodlnější než na motorce,ale zatáčky si tak neužijeme jako na mašině - no co naplat někdy příště (-:
Vyrazili jsme v půlce července s představou krátkého pobytu v Alpách a zbytkem dovolené u moře.V Kempu v Zell Am See kde jsme plánovali nocleh bylo beznadějně plno - tenhle kemp je vyhledáván především vodními plachtaři a ti si v tropickém počasí které tu panovalo užívali na plno.Po chvíli hledání jsme zakotvili v kempu v Kaprunu kde byl dostatek místa a stín.Především ale klid a čisto - no prostě Rakousko.Je to tu hotový Babylon,snad každý stát světa tu má turistu (-: .A je nás tu hodně z Čech.

 

 

Už první den nám bylo jasné, že se nám odsud nebude chtít,protože nám přálo počasí a Alpy se nám odhalovaly v plné kráse.Chtěli jsme tu pobýt tak den, dva,ale už první den večer jsme věděli že je škoda odjet.Za první den jsme viděli tři místa která jsme vidět chtěli ale o dalších patnácti jsme se za ten den dozvěděli z průvodců a map.Počasí bylo jak na objednávku a viditelnost parádní a nám bylo jasné že tohle je škoda nevyužít - kolikrát už jsme přes Alpy projížděli promoklí a otrávení fofrem aby byly už rychle za námi.Našemu autu se asi k moři taky nechtělo protože začalo signalizovat potíže a tak bylo definitivně rozhodnuto - zůstáváme v Alpách a pořádně je prolezem!
----------------
Jako první jsme se vydali na Krimmelské vodopády které jsou největšími vodopády ve Střední Evropě.
Cestou zpátky do Kaprunu nás zaujala lanovka na Resterkogel a nebylo proč váhat - za chvíli už nás kabina vynášela do výšin.Na vrcholu nás čekala parádní vyhlídka a horské jezero.Strávit tady pár hodin času bylo úžasný a vůbec se nám odsud nechtělo.Asi by stálo za to vyrazit tu na horskou tůru - určitě se sem někdy vrátíme a hurá...
 
Moje motorkářské srdce potěšily nejen desítky motorek proplétajících se silničkami v této krásné krajině,ale i poutače které zvaly motorkáře k návštěvě hospůdek a hotýlků.
Jako největší pecku jsme ohodnotily tenhle stroj s nádrží a motorem z Čízy - no uznejte sami tohle musí tuzemce potěšit (-:.
 
Hodně příjemné bylo koupání v Uttendorfu,kde se dá skutečně dost a dost vyřádit což bylo to pravé pro naši rodinku.
 
Večer jsme ještě dorazili na soutěsky Sigmund-Thun,které jsou kousek od kempu v Kaprunu,ale bylo už zavřeno.Vede kolem nich turistická cesta která vede i kolem jezera nad nimi a tak jsme je alespoň obešli vrchem - je to příjemná večerní procházka. Druhý den nás tam měli zpátky hned ráno a moc se nám to líbilo - byly to první soutěsky které jsme navštívili a o to byl náš dojem silnější.
Pokračovali jsme v hltání zážitků a po výměně sandálů za botasky jsme omotáni mikinami nastoupili do lanovky,která nás měla po dvou přestupech vyvézt do výšky 3000m (náš dosavadní rekord byl 2970m).
Skutečně se to podařilo a lanovka nás vyplivla v téhle výšce pod horou Kitzsteinhorn na území kde sníh zůstává celý rok a stahují se sem milovníci zimních sportů uprostřed parného léta .
   
Naskočili jsme do další lanovky tentokrát ale směrem dolů,která nás dovezla přímo na zasněžené pláně.Žádná omezení,prostě jdi kam máš chuť a tak jdeme.
   
Po prohlídce iglů a projížďce na milce se jde konečně bobovat - tomu se přece nedá odolat.
Protože holky už jsou unavený vrací se lanovkou do hlavní budovy a já dobyvatel se vydávám na cestu k vyhlídce.Už v půlce cesty mám jazyk na vestě a zjišťuju že to s mojí fyzičkou není nijak radostné - asi bude třeba s tím něco dělat.Nakonec se ale na vyhlídku přece jen nějak doškrábu a pohled z ní je mi dostatečnou odměnou za tu makačku.
Protože tu celkem fouká a už mi mrznou uši,jdu se podívat ještě do vstupu u skály kousek od vyhlídky v domnění že je to nějaká jeskyně.O to větší je moje překvapení když tam potkávám svoje holky - které mi jdou naproti - je to tunel do hlavní budovy a tak si nakonec vyhlídku užíváme všichni.Cesta tunelem zpátky ale také není žádná pohodovka je to celkem slušné stoupání a jeho délka je asi půl kilometru.
 
Pro dnešek nám to celkem stačilo a tak už jen nakoukneme na nádvoří hradu v Kaprunu a jdeme hrošit do kempu.
 
Je tu třetí den a protože si ještě z dob školních výletů pamatujeme že třetí den je kritický (-: neplánujeme nic velkýho a po prohlídce muzea veteránů v Kaprunu (o muzeu je více pod odkazem Muzea) se už jen tak plácáme u jezera a obeplouváme ho na našem super gumovém člunu s nápisem Made In China a jsme skutečně potěšeni tím že se s námi nepotopil.
Další den už se nám ale zase zachtělo hor,skal,vod a dalších parádiček co Alpy nabízí.Tentokrát volba podle letáku z recepce padá na soutěsky u Taxenbachu.Na obrázku to vypadá že je tam trochu víc schodů,ale naše odhodlání je pevné a ničeho se nelekáme. Pravdou je že těch schodů tam bylo opravdu požehnaně a jednu z vyhlídek jsem absolvoval sám protože Lucka už byla grogy-na takovou procházku by bylo třeba o pár stupňů míň.
 
Soutěsky nám učarovaly a tak jsme našli v průvodci další a to Lichtenštejnské u Svatého Johana.Už podle davů lidí které se sem valily bylo jasné že to bude dobré...dobré.Byla to parádní podívaná ale bylo tu až zbytečně moc lidí,takže na úzkých lávkách bylo někdy těsno,ale i tak to byla paráda.
 
Poslední na co nám ještě zbyly síly byl solný důl u Halleinu na který jsme se těšili.Už to vypadalo bledě když se nám ve stoupání k dolu začalo hulit z auta,ale všechno dobře dopadlo a k dolu jsme se doškrábali a jsme moc rádi protože se nám to moc líbilo. Začalo to bílými montérkami do kterých jsme se všichni ohákli,pak nás na jedoucí fošně (hornickém vozíku) dovezli pár set metrů do dolu a co nás asi nejvíc dostalo byly dvě hornický skluzavky na kterých to pěkně letělo.První skluzavka měla 24m a druhá dokonce 45m.Další parádní bod programu byla plavba lodí po podzemním solném jezeře za doprovodu hudby - moc pěkný.Potom co nás důl vyplivnul prostřednictvím eskalátoru na denní světlo už vyrážíme k dálnici a domu - chvíli se zas jen tak válet u teliny než se tělo vzpamatuje z přemíry pohybu na který není zvyklé (-: .Jedno je jasné - bylo to fajn a rádi se sem vrátíme...
 
Cestou do Kaprunu jsme najeli 450km a vzhledem k našemu odjezdu z Čech až po obědě jsme dorazili do kempu v Kaprunu v osm večer.Ačkoli recepce již byla uzavřena není problém se ubytovat a druhý den se přihlásit-nikomu to nevadí. Celkem jsme najeli asi 1200km.
Pokud jde o vstupné tak se všude vešlo do 10€ za tříčlennou rodinku,výjimku tvoří lanovky a solný důl.Za lanovku na Resterkogel jsme my tři zaplatili přes 30€ a za druhou na Kitzsteinhorn dokonce přes 50€.Vstup do solného dolu nás stál 35€.Určitě jsou to ale dobře utracené peníze (-:
Je fajn že máme Alpy takhle "za humny" protože se tu dá strávit skutečně parádní dovolená nebo i jen prodloužený víkend a je škoda tuhle možnost nevyužít,takže jestli máte trochu času a máte rádi přírodu neváhejte ani chvíli a už startujte káru...
  Nahoru